Arcadehry
Jsem moc rád, že jsem synovi ukázal na jakých strojích jsme kdysi ještě za komárů hráli a po škole utráceli své kapesné v maringotkách narvaných těmito skvělými stroji.
Acadehry se nacházejí na parkovišti u hradu v Červeném Újezdě. V dřevěné dvoupatrové budově je naskládáno přes 170 herních automatů. Všechny jsou v provozuschopném stavu a upravené tak, že po ztracení životů se nemusí vhazovat mince, jen se zmáčkne tlačítko a pokračuje se dál. Platí se totiž pouze vstupné na celý den.
Proto jsem syna donutil mnohé hry dohrát do úplného konce pokud to šlo a síly stačily 🙂 Po prvním rozkoukání a osahání pár arkádovek jsme zasedli do makety vozítka v Jurském parku a spolu likvidovali rozprchnuté a běsnící nejen dinosaury ve hře The Lost World Jurassic Park.
O kousek dál je automat s hrou Lucky & Wild, u kterého syn ovládal volantem auto a já s dvěma UZI likvidoval gangstery v autech. Cílem pak bylo dohnat a zlikvidovat bosse v autě před námi. Po dohrání jsme usedli k legendární rubanici Golden Axe a společně ji pokořili. Golden Axe je vynikající fantasy mlátička s používáním magie a ve dvou to je super zábava.
Synka jsem po obědové pauze přemluvil k dohrání klasické arkádovky s letadýlky 1941 Counter Attack. Ono v jednom likvidovat finálové bosse je dost náročné vzhledem k jejich tuhosti.
Pro mě absolutně nejlepší bylo dohrání střílečky The House Of Dead 2, která mi zabrala více jak hodinu času. Hned po ní jsem si odskočil vedle na Crisis Zone, ve které se likvidovali teroristé, v ruce jsem měl samopal a pedálem ovládal zvedání či pokládání ochranného štítu.
To jsou všechny hry, které jsem dohrál do konce. Se synem jsme pak ještě zkoušeli i jiné např. pár dílů Mortal Kombat, Tekken, závodní automobilové hry od SEGY v multiplayeru Scud Race Plus, legendu Contra, hodně tuhou únikovku z vězení P.O.W. Prisoners of War, Donkey Kong a mnohé další. V budoucnu bych se rád do Arcadehry vrátil a dohrál či vyzkoušel i další hry 🙂
Už podle výše napsaného je vidno, že se mi zde moc líbilo, a doporučuji všem hráčům navštívit ať vidí jak je možné i po mnoha letech si výborně zahrát. Netřeba totiž výkonných konzolí a nabušených grafických karet, vše je jen o hratelnosti a v těchto starých mašinách jí je habaděj.
Komentáře
Okomentovat