O mojí lásce k Islanďanům Sólstafir jsem už tu párkrát psal a není divu, že jsem jí infikoval i poměrně velkou část mojí rodiny. Celé to vyústilo v podobu dvou vstupenek na jejich letošní pražský koncert v Paláci Akropolis, který jsme si nadělili jako vánoční dárek.

Co čert nechtěl moje drahá a lepší polovička se zřekla návštěvy koncertu a štafetový kolík tak celkem nečekaně přebrala má šnečím tempem dospívající dcera 🙂

Ve vlaku do Prahy jsem koukal na Instagramová storýčka zpěváka a kytaristy Aðalbjörna Tryggvasona z Akropole a nemohl se dočkat. Start koncertu byl uvedený na dvacátou hodinu večerní, ale Islanďané odstartovali projekci a následný skoro dvanáctiminutový opus Náttmál z alba „Ótta“ o deset minut dříve.

Ihned mě zaujal neobvyklý počet hudebníků na scéně jenž čítal devět hlav. Navíc zde působili tři houslistky a jedna čertovsky pěkná violoncellistka z jejíž hry bylo těžké odtrhnout zrak. Nezaujatý člověk by nevěděl zda citově prožívá se svým nástrojem hudbu Sólstafir či orgasmus 🙂 Dalším do počtu byl klávesák občas zpívající doprovodné vokály třeba v hitovce Fjara. Já mám tedy osobního koně z posledního alba „Berdreyminn“ ve skladbě Bláfjall, který se tento skvělý večer nehrál. Klávesák pak předváděl parádní performanci v samotném závěru skladby Goddess Of The Ages s klávesami v rukách co mu kabely dovolili.

(Pokračování textu…)

Pokračováním v prohlídce tohoto webu souhlasíte s používáním souborů cookie. další informace

Soubory cookie jsou malé textové soubory, které se umístí ve vašem počítači či zařízení při návštěvě této webové stránky. Každý uživatel návštěvou stránek www.drowned.cz souhlasí s používáním souborů cookie a jejich ukládáním do prohlížeče. O této skutečnosti je informován při návštěvě webových stránek a svůj souhlas uděluje následným používáním webových stránek. Pokud uživatel s používáním souborů cookie nesouhlasí, může soubory cookie vymazat, zablokovat nebo opustit tento web.

Zavřít