Drowned page

Byl jsem po práci posedět s kamarády, kteří se rekrutovali z mých zákazníků, v hospůdce na pivku. Jeden z nich Bohouš je posedlý letadly (za kniplem stařičkého Microsoft Flight Simulatoru má odlítáno stovky hodin) a pověděl mi o leteckém dni v Chebu, kde byla nejlepším lákadlem obojživelná Catalina z druhé světové války.

Letos mi nevyšla návštěva mého oblíbeného Czech Death Festu i přes hodně nadupanou soupisku kapel. Alespoň na spražení mých vilných hudebních chutí jsem využil odjezdu rodiny na hrátky v peřejích a vydal se do sousedního Raadova tedy pardon Kadaně 🙂 Zde v areálu nad hotelem Split v Amfíku pořádal David Ponki se svojí Realistik Promotion malý festiválek různých hudebních stylů. Vzhledem k zničujícímu slunečnímu žáru jsem se skoro začal modlit, aby na místě nebyl k pití pouze Gambrihnus či jiné hrůzné patoky, ale aspoň euro Prazdroj. Mé obavy se ukázaly jako liché v momentě, když mé bulvy spatřili stánek Pivní restaurace Kadaň. Ta na čepu mimo jiné měla i dva soudky z pivovaru Cobolis z Prahy Ládví. Na název piva si nevzpomenu jen vím, že to byl svrchně kvašený ejl. Po asi hodinové sekeře festival odpíchli místní chalani Hot Pants . Ty jsem v různých časových odstupech a místech viděl už třikrát nebo čtyřikrát. V jejich slušném pojetí punku pro holky se toho moc nezměnilo jen bych u...

Ještě než sepíšu pár řádků a proložím fotkami z mé první návštěvy tohoto extrémního hudebního festivalu ve velmi příjemném prostředí šoupnu sem jedno video. Je to pouze test schopností mého nového telefonu. Testovaný subjekt je grindcorová legenda Ahumado Granujo  a velice krátký poslední song:

Čtvrtek 7. července O návštěvě OEF jsem snil od roku 2009, kdy jsem spatřil fotky na Rajčeti ze Svojšické odbočky. Říkal jsem si, že něco tak úchylnýho musím vidět na vlastní bulvy 😆 Už loňská sestava v čele s mými oblíbenci D.R.I.  (nakonec se dostalo pouze na nouzové vystoupení ) stála za hřích. No a letos jsem dostal voucher od maželky k svátku. Pro nedočkavce byly brány Bojiště otevřeny už od středy 6. července. Co jsem tak pochytal, tak se zde konalo dost nechutné vystoupení studia Hell.cz a soutěž v přetahování s varlaty pro dorazivší fans. Já si nechal tyhle kratochvíle ujít a vyrazil jsem až o den později v osm hodin busem do Prahy. Přestup metrem na Černý Most byl chvilkovou záležitostí a půl hodiny čekání na další spoj utekl pěkně rychle. Zadní část autobusu mířícího do Trutnova, kde jsem seděl, byla plná francouzských punkáčů. Od těch našich byli pěkně čistí a voňaví. No voňaví… Při projíždění Dvorem Králové jsem cítil pach kouře a myslel jsem, že to jde z v...