Výborný hudební dokument o dvacetiletém výročí Čurbyho festivalu Obscene Extreme by Wheelmust Production.
Archiv rubriky: Reportáže
Letos mi nevyšla návštěva mého oblíbeného Czech Death Festu i přes hodně nadupanou soupisku kapel. Alespoň na spražení mých vilných hudebních chutí jsem využil odjezdu rodiny na hrátky v peřejích a vydal se do sousedního Raadova tedy pardon Kadaně 🙂 Zde v areálu nad hotelem Split v Amfíku pořádal David Ponki se svojí Realistik Promotion malý festiválek různých hudebních stylů.
Vzhledem k zničujícímu slunečnímu žáru jsem se skoro začal modlit, aby na místě nebyl k pití pouze Gambrihnus či jiné hrůzné patoky, ale aspoň euro Prazdroj. Mé obavy se ukázaly jako liché v momentě, když mé bulvy spatřili stánek Pivní restaurace Kadaň. Ta na čepu mimo jiné měla i dva soudky z pivovaru Cobolis z Prahy Ládví. Na název piva si nevzpomenu jen vím, že to byl svrchně kvašený ejl.
Letos mi nevyšla návštěva mého oblíbeného Czech Death Festu i přes hodně nadupanou soupisku kapel. Alespoň na spražení mých vilných hudebních chutí jsem využil odjezdu rodiny na hrátky v peřejích a vydal se do sousedního Raadova tedy pardon Kadaně 🙂 Zde v areálu nad hotelem Split v Amfíku pořádal David Ponki se svojí Realistik Promotion malý festiválek různých hudebních stylů.
Vzhledem k zničujícímu slunečnímu žáru jsem se skoro začal modlit, aby na místě nebyl k pití pouze Gambrihnus či jiné hrůzné patoky, ale aspoň euro Prazdroj. Mé obavy se ukázaly jako liché v momentě, když mé bulvy spatřili stánek Pivní restaurace Kadaň. Ta na čepu mimo jiné měla i dva soudky z pivovaru Cobolis z Prahy Ládví. Na název piva si nevzpomenu jen vím, že to byl svrchně kvašený ejl.
Ještě než sepíšu pár řádků a proložím fotkami z mé první návštěvy tohoto extrémního hudebního festivalu ve velmi příjemném prostředí šoupnu sem jedno video.
Je to pouze test schopností mého nového telefonu. Testovaný subjekt je grindcorová legenda Ahumado Granujo a velice krátký poslední song:
Ještě než sepíšu pár řádků a proložím fotkami z mé první návštěvy tohoto extrémního hudebního festivalu ve velmi příjemném prostředí šoupnu sem jedno video.
Je to pouze test schopností mého nového telefonu. Testovaný subjekt je grindcorová legenda Ahumado Granujo a velice krátký poslední song:
Čtvrtek 7. července
O návštěvě OEF jsem snil od roku 2009, kdy jsem spatřil fotky na Rajčeti ze Svojšické odbočky. Říkal jsem si, že něco tak úchylnýho musím vidět na vlastní bulvy 😆 Už loňská sestava v čele s mými oblíbenci D.R.I. (nakonec se dostalo pouze na nouzové vystoupení) stála za hřích. No a letos jsem dostal voucher od maželky k svátku.
Pro nedočkavce byly brány Bojiště otevřeny už od středy 6. července. Co jsem tak pochytal, tak se zde konalo dost nechutné vystoupení studia Hell.cz a soutěž v přetahování s varlaty pro dorazivší fans. Já si nechal tyhle kratochvíle ujít a vyrazil jsem až o den později v osm hodin busem do Prahy. Přestup metrem na Černý Most byl chvilkovou záležitostí a půl hodiny čekání na další spoj utekl pěkně rychle.
Zadní část autobusu mířícího do Trutnova, kde jsem seděl, byla plná francouzských punkáčů. Od těch našich byli pěkně čistí a voňaví. No voňaví… Při projíždění Dvorem Králové jsem cítil pach kouře a myslel jsem, že to jde z venku, ale o pár kilometrů dál stále stejný smrad a pak jsem uviděl jak si balí špeka… 😀
Sakra, ta skoro dvoukilometrová štreka z nádraží v tom pařáku a vyřízení vstupu do VIP kempu, postavení stanu, vyzvednutí vstupenky zapříčinilo, že jsem prošvihnul první dvě kapely. První, a to mě mrzí nejvíc, český nováčky na grindcore scéně jihočeský БУТ. Jak tak poslouchám skladby z jejich splitka na bandzone, o dost jsem přišel. O БУТ píšu jako o nováčcích, ale pohled na sestavu a výčet kapel, kterými členové prošli, naznačují pravý opak. Těším se, co vyplodí pod křídly Bizzare Leprous do drážek připravovaného alba.