Hudba Kadaně

Letos mi nevyšla návštěva mého oblíbeného Czech Death Festu i přes hodně nadupanou soupisku kapel. Alespoň na spražení mých vilných hudebních chutí jsem využil odjezdu rodiny na hrátky v peřejích a vydal se do sousedního Raadova tedy pardon Kadaně 🙂 Zde v areálu nad hotelem Split v Amfíku pořádal David Ponki se svojí Realistik Promotion malý festiválek různých hudebních stylů.

Vzhledem k zničujícímu slunečnímu žáru jsem se skoro začal modlit, aby na místě nebyl k pití pouze Gambrihnus či jiné hrůzné patoky, ale aspoň euro Prazdroj. Mé obavy se ukázaly jako liché v momentě, když mé bulvy spatřili stánek Pivní restaurace Kadaň. Ta na čepu mimo jiné měla i dva soudky z pivovaru Cobolis z Prahy Ládví. Na název piva si nevzpomenu jen vím, že to byl svrchně kvašený ejl.

Celý článek

Pipes and Pints – The Second Chapter

Pražští skoro punkáči Pipes nad Pints dnes konečně vydávají novou desku s názvem “The Second Chapter”. Pipes se obklopili dvěma novými členy – zpěvák Travis O´Neill a a kytarista Ivo “Rafan” Traxmandl, který odložil basu v parádní kapele Queens of Everything. Tito dva nový členové posunuli kapelu více do melodičtějších vod a hájů. Posuďte sami…

pipesandpints.com
facebook.com/pipesandpints
instagram.com/pipesandpints
twitter.com/pipesandpints

Sólstafir v Akropolis

O mojí lásce k Islanďanům Sólstafir jsem už tu párkrát psal a není divu, že jsem jí infikoval i poměrně velkou část mojí rodiny. Celé to vyústilo v podobu dvou vstupenek na jejich letošní pražský koncert v Paláci Akropolis, který jsme si nadělili jako vánoční dárek.

Co čert nechtěl moje drahá a lepší polovička se zřekla návštěvy koncertu a štafetový kolík tak celkem nečekaně přebrala má šnečím tempem dospívající dcera 🙂

Ve vlaku do Prahy jsem koukal na Instagramová storýčka zpěváka a kytaristy Aðalbjörna Tryggvasona z Akropole a nemohl se dočkat. Start koncertu byl uvedený na dvacátou hodinu večerní, ale Islanďané odstartovali projekci a následný skoro dvanáctiminutový opus Náttmál z alba “Ótta” o deset minut dříve.

Ihned mě zaujal neobvyklý počet hudebníků na scéně jenž čítal devět hlav. Navíc zde působili tři houslistky a jedna čertovsky pěkná violoncellistka z jejíž hry bylo těžké odtrhnout zrak. Nezaujatý člověk by nevěděl zda citově prožívá se svým nástrojem hudbu Sólstafir či orgasmus 🙂 Dalším do počtu byl klávesák občas zpívající doprovodné vokály třeba v hitovce Fjara. Já mám tedy osobního koně z posledního alba “Berdreyminn” ve skladbě Bláfjall, který se tento skvělý večer nehrál. Klávesák pak předváděl parádní performanci v samotném závěru skladby Goddess Of The Ages s klávesami v rukách co mu kabely dovolili.

Celý článek