Drowned Page

Dnes opět po roce se zřejmě  zůčastním s rodinou Silvestrovského výšlapu na Kočičák. Výšlap pořádají chomutovští skauti spolu se členy Muzea československého opevnění z let 1936-1938 „NA KOČIČÁKU“.

Vojenský kryt „Řopík“ se nachází kousek nad Chomutovem v 530m nad mořem směrem na Blatno. Momentálně vypadá počasí parádně, v páteční podvečer napadlo pár centimetrů sněhu a snad se nebude opakovat blátivá polízanice, která opanovala celý tento týden.

U Řopíku jsme již tento týden byli na finálovce jedné moc pěkně náročné multikeše věnované pevnosti Boyard, tak si dáme sněžné repete

čtěte dále

Poslední den v roce 2010 jsem se s rodinkou vydal na druhý ročník akce Silvestrovský výšlap na Kočičák. Výšlap pořádal  chomutovský oddíl skautů Junák spolu se členy Muzea československého opevnění z let 1936-1938.

Kvůli sněžným podmínkám a neochotě dětí šlapat do kopce jsme vyšli už raději v jedenáct hodin. Udělali jsme dobře, protože cesta od Povodí Ohře směrem po turistické žluté barvě byla krutá. Jednak jsme šli hodinu a půl neustále do kopce a od čtvrtiny cesty jsme se brodili po hustě zasněžené  lesní cestě.

V posledním půl kilometru nás předjela tříčlenná skupinka na koních a cestu nám nechutně prošlapala. Tankodrom hadr. Na Kočičák jsme došli v půl jedný a v tu dobu zde už byl pěkný chumel lidí. Část z nich popíjela horké nápoje, jiná opékala buřty nebo se věnovali prohlídce Řopíku.

Cesta dolů z vrchu Kočičáku už byla v pohodě. Jen ubrzdit rozjeté sáně naložené dětmi byl pěkný problém

V srpnu se mi povedlo v hrách prolomit jeden z významných milníků. Je jím dohrání dvousté hry do zdárného konce. Proto jsem se rozhodl sepsat pár vět o mé zajímavé herní cestě od prvopočátků do současnosti.

Pokud mě má mysl neklame, přičichl jsem k videohrám již na základní škole, kdy jsme  po vyučování s klukama pospíchali do přívěsu plném videoautomatů. Tehdy jsme mnoho minut trávili u scrolovacích stříleček s raketkou či letadlem a likvidovali stovky nepřátelských letek či pozemní obrany.

Můj klíčící kladný vztah k hrám měl za následek, že někdy v sedmé třídě jsem začal docházet na  kroužek výpočetní techniky v domě dětí a mládeže. Naneštěstí mě skládat příkazy pro tehdy populární program „Karel“ přestalo po pár hodinách bavit.

čtěte dále

30. června jsem vychytal 30% slevu na Surtepu. Celý červen tam totiž probíhala akce kdy každý den rostla sleva o jedno procento. Já poslední den brouzdal netem, když tu vidím reklamní banner Surtepu a kliknul na něj. Kratičce jsem popřemýšlel, kterou hru bych koupil. Volba padla na Trainz Simulator s vidinou přístupu na Auran Planet, ale na verzi o rok starší World Builder edici s množstvím tratí už v základu.

Vyplnil jsem objednávku a 15 minut před koncem slev odeslal. Celá hra mě vyšla na 276,-Kč včetně dopravy PPLkou. Nádherná cena při pomyšlení, že na Xzone bych zaplatil i s dopravou dvakrát tolik.

Proč, ale tohle píšu? Vše dopadlo totiž jinak. Surtep poslal hru českou poštou a po rozbalení na mě civěla krásná krabička  Trainz Simulator 2010 Engineers Edition s krásnou modrou nádražáckou píšťalkou. Tomu říkám dobrej kup

Malé skvrnky na tomhle skvělém nákupu dělá nová firma Comgad (převzala český CD Project), která zvrzala tisk sériového čísla na manuálu a musel jsem volat na support. Druhou věcí, která mě dost sere, je přístup samotných tvůrců Auranu. Zaplatil jsem za hru O.K. a teď bych chtěl veškerý servis ke hře, ale tvůrci to tak nevidí. Stahování z Auran Planet (mraky přídavných vláčků, map, stromů, atd.) je sice zdarma, ale je omezené rychlostí (více jak 7kb/s z toho nedostanu) a velikostí dat (100MB na den). Opět se musí platit. Tomu říkám pěkný výjeb Aurane!!!

No, už je to tak. Seběhlo se to všechno poměrně rychle a skoro nevěřím, že to není sen nebo blud. Plísss štípněte mě 

Před necelým měsícem jsem četl na Fobii report z Žižkova vraždícího placátu a při popisu setu Victims jsem se málem posral smíchy. Nahodil jsem pak malý koment na bandzone, na který mi Šaman napsal podivnou odpověď…  Nejen ženský jsou zvědavý a začal jsem přes facebook šťourat co se stalo a dověděl se o Šrámiho podivném odchodu z kapely.

Nabídl jsem pomoc a mám teď pod tlapama bandzone profil kapely (myspace a facebook drží stále původní zpěvák). Po pár schůzkách ve zkušebně na mě padla i grafická podoba splitka s komplet servisem. Hned po prvním setkání jsem byl umrtven nádherným dvd živákem z Žižkova vraždícího palcátu v Táboře. Kurwa, s takovýmhle parádním zvukem jsem je naživo neslyšel.

Další překvapení mi přichystali o dva dny později, když jsem je poprvé slyšel na zkoušce. Mají tam zvuk jako hovado (tři kajtry jsou fakt peklo) a hlavně Lukáš předvedl, že je fakt dobrej pěvec. Tento týden se ke zkouškám přidal i nový zpěvák Hospi (ex- Toxin Mass Action, Insufferable Embedded, Killed by Summer) a nebude dlouho trvat, vyrazí po secvičení zpět na pódia.

Pokud by měl někdo zájem o splitko Victims s Efecto Despotismo „Northern Brutality Corporation“ lze ho mailem objednat za směšných 100,- kaček nebo počkat na koncert. Doporučuji všema deseti !!!

Pro všechny pochybovače záznam ze zkušebny, Hospi je více než plnohodnotná náhrada:

Po přečtení úvodníku v Chomutovských novinách psaný naší milou paní primátorkou jsem málem vzteky spadnul ze židle. V úvodníku se rozepisuje o letošní dlouhé zimě a nové povinnosti města  postarat se  o zasněžené chodníky včetně soukromých.

„Ještě před začátkem zimy jsme se toho trochu obávali a počítali jsme s tím, že naše náklady na úklid sněhu letos značně vzrostou. Každý z vás si jistě mohl všimnout, s jakým úsilím se naše technické služby praly s přívaly sněhu, o čemž svědčí i obrovská sněhová hromada na městské skládce, kam byl sníh z města odvážen. Já jsem si ale všimla i něčeho jiného. Že totiž občané tohoto města nečekali na to, až z jejich chodníků sníh odklidí technické služby, a stejně jako v minulých letech se o své chodníky starali sami. Tím samozřejmě hodně městu pomohli a patří jim za to náš obrovský dík. Svědčí to mimo jiné o tom, že lidé v Chomutově jsou pracovití a neváhají přiložit ruku k dílu, aby chodníky a další…“

Tenhle citovaný blábol mě dostal do stavu nepříčetnosti. Já byl během sněhové nadílky venku nesčetněkrát každý den a jediného úsilí, které TS vynaložili bylo posypání chodníků z multikáry drobnými kamínky. To by mi normálně nevadilo, kdybych sebou nevláčel syna v kočárku a co chvíli neuvízl v brázdě neshrnutého sněhu. Výsledkem mých pojezdů po neodklizených chodnících bylo upadnuvší kolečko a poničení rámu kočárku.

Nebýt obětavých lidí, kteří odklízeli hromady sněhu před svými domy aniž by museli, mohli být následky daleko horší Jejich obětavá práce má, ale i svou negativní stránku… ušetřili finační prostředky městu a kdoví jakým způsobem je primátorka investuje. Doufám, že ne k podpoře strany modrého ptáka v nadcházejících volbách, jejíž je členem…

Horký tip: Dobrým adrenalinem bylo jezdit s kočárkem po chodníkách před domy s pořádným sklonem střechy a čekat, kdy se mi do hlavy či kočárku zapíchne půlmetrový rampouch nebo nás zasype halda tajícího sněhu…