Drowned Page

Čtvrtek 7. července

O návštěvě OEF jsem snil od roku 2009, kdy jsem spatřil fotky na Rajčeti ze Svojšické odbočky. Říkal jsem si, že něco tak úchylnýho musím vidět na vlastní bulvy Už loňská sestava v čele s mými oblíbenci D.R.I. (nakonec se dostalo pouze na nouzové vystoupení) stála za hřích. No a letos jsem dostal voucher od maželky k svátku.

Pro nedočkavce byly brány Bojiště otevřeny už od středy 6. července. Co jsem tak pochytal, tak se zde konalo dost nechutné vystoupení studia Hell.cz a soutěž v přetahování s varlaty pro dorazivší fans. Já si nechal tyhle kratochvíle ujít a vyrazil jsem až o den později v osm hodin busem do Prahy. Přestup metrem na Černý Most byl chvilkovou záležitostí a půl hodiny čekání na další spoj utekl pěkně rychle.

Zadní část autobusu mířícího do Trutnova, kde jsem seděl, byla plná francouzských punkáčů. Od těch našich byli pěkně čistí a voňaví. No voňaví… Při projíždění Dvorem Králové jsem cítil pach kouře a myslel jsem, že to jde z venku, ale o pár kilometrů dál stále stejný smrad a pak jsem uviděl jak si balí špeka… 

Sakra, ta skoro dvoukilometrová štreka z nádraží v tom pařáku a vyřízení vstupu do VIP kempu, postavení stanu, vyzvednutí vstupenky zapříčinilo, že jsem prošvihnul první dvě kapely. První, a to mě mrzí nejvíc, český nováčky na grindcore scéně jihočeský БУТ. Jak tak poslouchám skladby z jejich splitka na bandzone, o dost jsem přišel. O БУТ píšu jako o nováčcích, ale pohled na sestavu a výčet kapel, kterými členové prošli, naznačují pravý opak. Těším se, co vyplodí pod křídly Bizzare Leprous do drážek připravovaného alba.

čtěte dále

Čtvrtek 7. července

O návštěvě OEF jsem snil od roku 2009, kdy jsem spatřil fotky na Rajčeti ze Svojšické odbočky. Říkal jsem si, že něco tak úchylnýho musím vidět na vlastní bulvy Už loňská sestava v čele s mými oblíbenci D.R.I. (nakonec se dostalo pouze na nouzové vystoupení) stála za hřích. No a letos jsem dostal voucher od maželky k svátku.

Pro nedočkavce byly brány Bojiště otevřeny už od středy 6. července. Co jsem tak pochytal, tak se zde konalo dost nechutné vystoupení studia Hell.cz a soutěž v přetahování s varlaty pro dorazivší fans. Já si nechal tyhle kratochvíle ujít a vyrazil jsem až o den později v osm hodin busem do Prahy. Přestup metrem na Černý Most byl chvilkovou záležitostí a půl hodiny čekání na další spoj utekl pěkně rychle.

Zadní část autobusu mířícího do Trutnova, kde jsem seděl, byla plná francouzských punkáčů. Od těch našich byli pěkně čistí a voňaví. No voňaví… Při projíždění Dvorem Králové jsem cítil pach kouře a myslel jsem, že to jde z venku, ale o pár kilometrů dál stále stejný smrad a pak jsem uviděl jak si balí špeka… 

Sakra, ta skoro dvoukilometrová štreka z nádraží v tom pařáku a vyřízení vstupu do VIP kempu, postavení stanu, vyzvednutí vstupenky zapříčinilo, že jsem prošvihnul první dvě kapely. První, a to mě mrzí nejvíc, český nováčky na grindcore scéně jihočeský БУТ. Jak tak poslouchám skladby z jejich splitka na bandzone, o dost jsem přišel. O БУТ píšu jako o nováčcích, ale pohled na sestavu a výčet kapel, kterými členové prošli, naznačují pravý opak. Těším se, co vyplodí pod křídly Bizzare Leprous do drážek připravovaného alba.

čtěte dále

Po náročným pátku a pár hodinách spánku navíc s malým přerušením, kdy jsem napůl ještě v bezvědomí dával dětem sbohem (byly záměrně odsunuty k babičce a dědovi), jsem měl v plánu navštívit kadaňský festival Vysmáté léto. O dvě hodiny později s těžkou hlavou už jsem s mojí nastávající ženou valil na desátou hodinu do Kadaně.

V Kadani se již šestým rokem konal festival Vysmáté léto, na kterým vystupují kapely rozličných stylů a chutí. Do královskýho města jsme dorazili těsně před desátou, ale co čert nechtěl, trvalo nám půl hodiny, než jsme u dost vzdálených rodinných domků našli volný flek pro našeho plechovýho oře. Zkraje i v centru města byly sice cedule navádějící k místu festivalu i parkovišti, ale přímo před branami festivalu cedulová navigace přestala fungovat.

čtěte dále

Po náročným pátku a pár hodinách spánku navíc s malým přerušením, kdy jsem napůl ještě v bezvědomí dával dětem sbohem (byly záměrně odsunuty k babičce a dědovi), jsem měl v plánu navštívit kadaňský festival Vysmáté léto. O dvě hodiny později s těžkou hlavou už jsem s mojí nastávající ženou valil na desátou hodinu do Kadaně.

V Kadani se již šestým rokem konal festival Vysmáté léto, na kterým vystupují kapely rozličných stylů a chutí. Do královskýho města jsme dorazili těsně před desátou, ale co čert nechtěl, trvalo nám půl hodiny, než jsme u dost vzdálených rodinných domků našli volný flek pro našeho plechovýho oře. Zkraje i v centru města byly sice cedule navádějící k místu festivalu i parkovišti, ale přímo před branami festivalu cedulová navigace přestala fungovat.

čtěte dále

Původně jsem letos nechtěl na žádný festival (trošku v mysli mě nahlodával Obscene Extreme s vynikajícím lineupem) a jenom se plně věnovat dovolené s rodinou. Ale nějaká shoda okultních náhod a pocit hudebního suchoprázdna moje internetové brouzdání navedly na stránky festivalu Severní vítr. Do očí mě praštila přeplněná soupiska mladými nadějnými kapelami od nichž mám alba ve své sbírce.

Festival pouze jednodenní a v nedalekých Litoměřicích. Hned jsem se vrátil ve vzpomínkách o jedenáct let zpět na famózní litoměřické Dynamo, které jsem hned dvakrát navštívil. Krátce jsem se zmínil přítelkyni o tomto festiválku, ukázal webovky a o měsíc později, v den mého svátku rozbaluji červenou obálku po jejímž rozbalení na mě civěl lupen na Severní vítr…

Den před odjezdem na festival jsem odskočil omrknout koncert Kryštofa a tím se okradl o nemálo hodin spánku. Ale co, koncert byl dobrý a čtyři hodiny spánku musí stačit, zbytek dospím ve vlaku. Tak se stalo. Cesta proběhla bez obtíží, rezerva hodiny a půl před začátkem festu stačila na obhlídku centra Litoměřic.

čtěte dále

Původně jsem letos nechtěl na žádný festival (trošku v mysli mě nahlodával Obscene Extreme s vynikajícím lineupem) a jenom se plně věnovat dovolené s rodinou. Ale nějaká shoda okultních náhod a pocit hudebního suchoprázdna moje internetové brouzdání navedly na stránky festivalu Severní vítr. Do očí mě praštila přeplněná soupiska mladými nadějnými kapelami od nichž mám alba ve své sbírce.

Festival pouze jednodenní a v nedalekých Litoměřicích. Hned jsem se vrátil ve vzpomínkách o jedenáct let zpět na famózní litoměřické Dynamo, které jsem hned dvakrát navštívil. Krátce jsem se zmínil přítelkyni o tomto festiválku, ukázal webovky a o měsíc později, v den mého svátku rozbaluji červenou obálku po jejímž rozbalení na mě civěl lupen na Severní vítr…

Den před odjezdem na festival jsem odskočil omrknout koncert Kryštofa a tím se okradl o nemálo hodin spánku. Ale co, koncert byl dobrý a čtyři hodiny spánku musí stačit, zbytek dospím ve vlaku. Tak se stalo. Cesta proběhla bez obtíží, rezerva hodiny a půl před začátkem festu stačila na obhlídku centra Litoměřic.

čtěte dále