Mosh Or Die Vol. I

Mosh Or Die 1Po zhruba dvouměsíčních přípravách plných propagační masírky na facebooku, bandzonu, rádiu a novinách (Stando díky) se v chomutovský Kulisárně pátek 15. října odstartoval metalový meeting Mosh or Die.

Dlouho dopředu jsem se těšil a poslední týden jsem měl velké obavy, aby přišel dostatečný počet lidí a na akci se neprodělalo. Měl jsem na pořádání M.O.D. taky svůj řekl bych dost velký podíl. Už od počátečního zamluvení Kulisárny u jejího majitele přes navrhnutí grafické podoby plakátu, zajištění výroby kartiček až po komunikaci se samotnými kapelami.

Od pátečního rána jsem se duševně necítil nejlíp a odpoledne jsem byl nervózní jak… Proto jsem do Kulisárny vyrazil dvě hodiny před začátkem akce. Počítal jsem, že tam budu jako první, ale od výčepu se na mě usmíval Radek, který mě v červenci přibližoval na křest do teplickýho Božáku. Trochu mě zaskočila sympatická duální ženská obsluha, která mě žádala o vyplnění smlouvy na pronájem Kulisárny s tím, kdyby se večer něco rozbilo. Trochu se mi zatmělo před očima při představě, co by mohl rozmoshovaný dav prohodit oknem ven. Nic než pod pódiem rozmasakrovaný dvě šišky knedlíků se naštěstí nesemlelo 🙂

Za chvíli se v Kulisárně objevili kluci z Victims a vykládal se aparát z aut. Nejvíce mě pobavila situace, kdy se měla vyložit plná dodávka pana zvukaře  a čtyři největší pazoury si v klídku šněrovaly provázky na kartičky pro označení členů kapel…

Pomalu se blížila startovní osmá hodina a na pódiu zvučela ústecká Smashing Dumplings. Ti odpálili svůj set přesně na čas. Hrálo 5 kapel, proto se muselo jet dle časovýho plánu. Knedlíci hráli nijak světoborný gringcore s hluboce murmujícím vokalistou. Přídomek gastro k svojí hudební škatulce mají kvůli textovému zaměření, který se motá překvapivě okolo knedlíků. Monotónní show narušilo zpěvákovo zmasakrování dvou šišek knedlíků a udělal jím tak maximálně bordel pod pódiem.

Nejvíc se mi líbil song „Jahodový knedlík“, který nebyl jen grindcorovým kolovrátkem, ale celý se hrnul ve skočným rytmu. Panáčci kolem Bálise za škopkama jako jediný zapomněli poděkovat za pozvání, no nic. Původně zde měli vystoupit Efecto Despotismo, ale nakonec je nahradil tento knedlíkový orchestr. Docela mě to mrzí, panč mám info, že kluci z Krupky chystají nový matroš a v lednu mají jít do studia… ať se jim to povede minimálně tak dobře jako na splitku.

Při čtvrthodinové zvukovce pražský Belligerence jsem málem omdlel překvapením ze zpěvu frontwomanky. Whau, tak silný řev jsem u ženský persóny v čechách, ještě neslyšel. Nechápavě jsem se přitočil k Šamanovi (Victims) co to jako znamená? Prý z Belligerence byli v Táboře      na Žižkově vraždícím palcátu taky v prdeli a proto jí do Chomutova pozvali.

Belligerenci znám a moc se mi líbí poslední CD „Out:red“, ale živě má jejich hudba pořádný koule. Kdybych měl k někomu Belligerenci přirovnat, tak jedině k švédským Arch Enemy. Belligerence tedy nemá tak melodická sóla jaké kouzlí Mike Amott (ex. Carcass), ale srovnání vokalistek je dost podobné. Zrzavá zpěvačka Belligerence Markéta mě baví dokonce více, než Angela, u níž mě vysloveně serou macho pózy. Půl hodinový set Belligerence nenudil, klidně bych dal dvakrát tolik, což podle kapely, který jsem pak složil poklonu v zákulisí, nebyl problém. Připravují totiž materiál na novou desku, na kterou se po vystoupení na Mosh or Die těším jako svině na drbání 😉 Objektivně moje největší překvapení a nejlepší vystoupení pátečního večera. A podle ohlasů jsem nebyl jediný, koho uhranuly. Belligerence jako jediná kapela přidávala song přes hrací čas.

Na teplickou hardcorovou pumelenici Action jsem se těšil ze všech nejvíce. Ukázky na bandzone z nový desky „Silence Is The Enemy“ jsem sjížděl týden před akcí hodně často a těšil se až si cédo pořídím do sbírky. Action svůj set odpíchli pěkně z ostra a pod pódiem se rozjel slušný moshpit v slušně zaplněné Kulisárně hned od prvního štychu. Sakra ostře nadupaný hardcore, který nepolevil po celou půl hodinu. Divím se, že bicmen po takovým tempu neodlezl po čtyřech 😀

Smashed Face se poněkud překvapivě zřekli pozice headlinera ve prospěch domácích Victims. Začali hrát kolem půl jednácté působivým intrem a házeli jednu mrdu za druhou. Hrubě brutální deathcorový rify podpořený výborným Fredovým variabilním řevem. SF hráli pecky z více jak půl roku připravovanýho třetího alba „Misanthropocentric“ jenž vypadají naživo neuvěřitelně našláple. Dle Freda (zpěvák SF) za dlouhou prodlevou stojí Rolandova (Grapow – ex. Helloween, Masterplan) přetíženost a potřeba pročistit některé songy. No, podle poslechu z nezmastrovanýho songu na bandzonu a některých komentů ve fóru, spíše chybí skladbě větší grády. Tenhle flák je technicky výborný, ale neuvěřitelně chladný. Nevím, třeba se při nahrávání projevili nějaké neshody, jenž vyústily odchodem kytaristy Sama, to už jsou spíše spekulace.

Na závěr setu vystřihli smažky stejně jako na dubnovém Abnormal Death Festu cover od šílených Suicide Silence.

Poslední kapelou na Mosh or Die byli domácí Victims. Měl jsem s nimi domluveno nahrát jim nový song na video pro účely sestříhání do klipu. Už předtím jsem si všiml kluka s kamerou, který točil všechny vystupující kapely. Domluvil jsem se tedy s ním, že bude snímat kluky zprava a já zleva, aby se potom v počítači záběry dynamicky sestříhaly. Po koncertě jsem se od něj dozvěděl, že mě zná z akcí, na kterých jsem se kdy v Chomutově objevil…

O Victims nemůžu napsat nic špatnýho. Moc se mi líbí megaukrutný sypanice střídající pomalý downtempo pasáže nebo melodická sóla. Parádní práci odvádějí zpěváci Lukáš a Hospi. Při jejichž řevu nebo Hospiho vřískajících vejškách naskakuje husina jak sviňa. Kluci byli po koncertě zklamaný zvukem. Někomu tam vazbila kytara a v reprákách se ozýval nepříjemný pískot. Já jsem si toho moc nevšímal, ale když teď doma koukám, na natočená videa zjištuji, že to pískalo opravdu dost.

Naštěstí lidem tenhle malej škraloupek nebránil k vytvoření pořádnýho moshpitu. Vím, o čem mluvím, schytal jsem při focení nějakou tu ránu J

Po skončení M.O.D. už se začali lidi z Kulisárny trousit pryč. Pár desítek minut jsem postával venku a byl trochu zklamaný, že se většina Victims boys hrnula hned domů. Čekal jsem, že se bude slavit perfektně šlapající a hojně navštívená akce. Naopak mě moc potěšili pozitivní reakce od kapel i fanoušků na facebooku a bandzonu…

Více fotek: rajče

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *