Dny evropského kulturního dědictví

V úvodu předminulého článku o výstavě v Lounech jsem psal o nabitém víkendu a popisoval pouze sobotní den. Víkend zahrnuje i neděli a té bych se chtěl věnovat…

Už v loňském roce jsem se zde zmiňoval o akci s názvem Dny evropského kulturního dědictví pořádaného dvakrát do roka Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezka. Lidem se tak naskýtá v průběhu dvou týdnů možnost navštívit jindy normálním lidem nepřístupné nebo dostupné památky zcela zdarma.

Minulý rok jsme nestihli z chomutovských památek navštívit Hvězdářskou věž patřící k dřívějšímu jezuitskému gymnáziu a tak jsme druhou zářijovou sychravou neděli věž navštívili. Ale jak už bývá pomalu nechutným zvykem, přišli jsme na prohlídku o pět minut později a museli čekat hodinu na další. Abychom nečekali v zimě jen tak naprázdno, rozhodli jsme se prohlédnout si kostel sv. Ignáce na náměstí 1. Máje.

Kostel byl postaven podle projektu italského architekta Carla Luraga v letech 1663 – 1671 jako součást areálu jezuitské koleje. Raně barokní stavba basilikového typu s dvouvěžovým severním portálem původně sloužil jako řádový kostel do roku 1773. V době oprav děkanského kostela na počátku 20. století byl využíván jako hlavní městský kostel. V prostorách kostela se nyní pořádají umělecké a dokumentární výstavy, autorské výstavy a koncerty.

Na mě zapůsobila návštěva kostela sv. Ignáce pozitivním dojmem. Kostelík je pěkně zrekonstruován a doprovodná výstava panoramatických fotek J. Hrnkové byla též zdařilá. Jen jsem dumal jak asi vystavená díla vznikala. Za boha (nějak jsem se nábožensky infikoval) si nemohu vzpomenout, ve kterém grafickém programu jsem použitý panoramatický plugin viděl. Ve druhém patře kostela pak byly vystaveny dokumenty, fakta o stavbě, historii a rekonstrukci kostela. Hezká byla odpověď dívčiny u vchodu, které jsem se ptal jestli zde mohu fotit. Řekla: „V kostelech se asi nesmí fotit? Že jo? Ale když je nebudete zvěřejňovat tak můžete“. Tímto se jí omlouvám 🙂

Hodina uběhla brutálně rychlým kvapíkem, byl čas opustit kostel sv. Ignáce. O pár stovek metrů dál nás čekala prohlídka Hvězdářské věže. Výstup na věž byl komplikovaný neboť naše početná skupinka zvědavců musela prolézat skrze půdu přilehlého muzea a dále stoupat po strmých schodech na vrchol věže. Výstup na věž nám příjemně zpěstřovala instalovaná expozice plastik a různých mnohdy morbidních roztodivností již nežijícího malíře Ilji Sajnera – „Hvězdy a ostrovy“.

Zklamání z prohlídky mě opanovalo již před výšlapem, kdy jsem byl průvodcem vyveden z omylu tím, že název Hvězdářská věž dostala od současného ředitele muzea. Už od loňského roku jsem se těšil na hvězdářský teleskop a teď takovéhle zklamání – brek, brek… Kromě bezvadné výstavy a krásného výhledu na Chomutov nic víc prohlídka věže neobsahovala. Snad jen úsměvná znalostní přestřelka mé ženy s ostatními ženami z prohlídkové skupiny stojí za zmínku. Když se žena snaží před druhou předvést je fakt neopakovatelný zážitek 🙂 a nějaké Dny evropského dědictví se jemu nevyrovná. Si pak připadáte jak v k…..u

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.