Koukat jen Na vlastní nebezpečí

Poslední film Filipa Renče Na vlastní nebezpečí je hodně slabým odvarem jeho předešlých filmů. Vydat se na tento film do kina, tak budu brečet nad vyhozenými pěnězi jako želva. Asi nejhorším na celém filmu je prostoduchý příběh chlápka, který trpí traumatem z dětsví způsobený smrtí otce. Po stopách svého otce se náš hrdina (hraje Jiří Langmajer) vydává aby zjistil jakým způsobem ke smrti došlo.

Otec byl vodák a zhynul za nejasných okolností kdesi v rusky mluvící zemi. Proto se hrdina vydává s cestovkou zaměřenou na extrémní sporty a skupinkou nesourodých klientů raftem peřejemi Černé řeky…

Satan & Klaus to mu chtěl aby divák od objevení se pěkné divy na scéně, mohl lehce předvídat děj dopředu. Což se mi u filmů zrovna dvakrát nelíbí a nudí mě to xmrti. Mám rád filmy, u kterých se děj a hlavně konec nedá odhadnout ani náznakem. A úplně nejvíce miluji konce filmů na něž pak čumím s otevřenou hubou a padlou čelistí na triku s otazníky v hlavě: co to mělo znamenat????

Teď se taky ptám: pane Renči co to mělo znamenat? Co to bylo za šit?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.