Drowned Page

Před pár dny firma Midway (The Suffering, Mortal Kombat, Psi-Ops) vydala druhý díl 3D střílečky Blacksite: Area 51. Bohužel dle reakcí herních webů, hra nedopadla zrovna nejlépe a předchozí díl se jí nepodařil překonat. Proto jsem vyhledal první díl z roku 2005 nazvaný prostě a jednoduše Area 51 a pokusil se s ním blíže seznámit.

Děj hry je umístěn do tajné americké základny umístěné kdesi v Nevadské poušti známou pod názvem Area 51. Je známo že by v ní americká vláda měla zkoumat tajnosti s nálepkou „Akta X“. Hrdinou této hry je člen skupiny HAZMAT Ethan Cole (hlas propůjčil herec David Duchovny), který má za úkol postarat se o dekontaminaci virem zamořeného komplexu a zlikvidování zmutované osádky. Zamoření vzniklo při zkoumání spadlého létajícího talíře včetně jeho posádky. Během mise se sám Cole nakazí virem a hráč má možnost na určitou dobu milého vojáka zmutovat do zabíjecího monstra…

Hra je pouze o střílení a 19 levelů uběhne příjemně rychle. Po základně je možné najít „zápisky“ z výzkumů nebo vysvětlením různých záhad, např. kam zmizel Elvis a jiné srandičky. Mě se nejvíce líbili počáteční mise, ve kterých Cole byl součástí bojové jednotky a musel se podílet na defenzívě a podporovat ostatní členy. Zbraňový arzenál je doplněn i o mimozemskou technologii takže vedle tradiční snaiperky, brokovnice, samopalu lze najít pulsní pušku a vetřelčí obdobu BFG. Nic podobně kreativního jako byl první Half-life od tohoto titulu nelze očekávat a zřejmě ani od nového dílu. Howg!

Po vydařených a bohatých Vánočních svátcích zbývá pár desítek hodin do konce roku 2007. Nový rok řádně provětrá naše peněženky, ale i přes to uvádím pár velice zajímavých koncertů jenž díky Shindymu a Obscure promotion neminou naši zemičku.

Hlavním lákadlem je určitě bohaté turné grindcorové legendy Napalm Death spolu s českou cházkou Ingrowing nazvané WINTER ASSAULT tour, které má na našem území hned několik zastávek.

O pár dní později 27. ledna namíří floridská death metalová hydra Obituary společně s německou thrash metalovou grúpou Holy Moses do pražského Abatonu. Jejich novinkové album „Xecutioners Return“ je mimořádně cool !!! Škoda jen, že kytarista Allan West je momentálně za katrem (řídil opilý)…

20. února se představí v T-Mobile aréně nová a krásná pěnice finských Nightwish Anette Olzon. Přijedou sem podpořit novinkové album „Dark Passion Play“ společně se švédy Pain – pána Petera Tägtgrena (Hypocrisy).

O šest dní později přijedou opět do Prahy moji švédští, smrt opěvující, miláčkové Dismember. Jako support skvěle lomozící Hatesphere.

V březnu devátého snad už konečně přijedou šílení Dillinger Escape Plan a o den déle norští černokněžníci Mayhem.

O týnejdžrovským filmečku Pusinky jsem si moc velké iluze nedělal. Už samotné obsazení 2/3 „hereckých“ hvězdiček ze seriálu „Ordinace v růžové zahradě“ běžícího na TV Nova mnohé napovídalo. Samotný děj filmu včetně bezduchých dialogů je mlácením prázdné slámy… Tři pusinky Iška, Karolína a Vendula si po dokončení střední usmyslely že nechtějí naskočit do každodenního stereotypu všedního dne. Chystají proto cestu do Holanska kde hodlají pracovat na farmě a užívat si nevázaného života.

Cestu jim krapet zkomplikuje Iščin bratr Vojta, který dostal úkol od svého otce sestru hlídat. Holky se záměrně přesouvají z místa na místo aby Vojtu odradily a sám to zabalil. Při přesunech potkávají růzmě nenormální a úchylné týpky, mezi kterými mě zaujal jeden v podání mistra hlasivek Matěje Rupperta z Monkey Bussines.

Holky na cestách chlastají, „vydělávají“ si na jídlo, vyznávají si lásku a snaží užívat si. Jediným pozitivem bylo natáčením zde v severních čechách, proto jsem si užil důvěrně známé lokace jako třeba mostecké hlavní nádraží. Možná je chyba ve mě a mém věku že tomu to filmu nerozumím. Škoda, asi si půjdu uvařit trochu toho elixíru mládí…

Opět jsem dohrál jednu stařešinskou hru od chorvatských programátorů Croteam z roku 2001. V této hře jde jen o jedno: střílení. V závěrečném zúčtování se počet obětí vyhoupl na úctyhodných 3500 monster. A řeknu Vám, že v některých horkých pasážích této hry jsem měl tisíc chutí milého Sama nemilosrdně sprovodit z mého harddisku. Ale mé hráčské ego nemohlo nechat tuto tupou střílečku nepokořenou… Tupou? Ano tupou, nic jiného totiž neděláte než střílíte, párkrát zmáčknete spínač a dost často používáte funkci „quick load“, protože smrt na Vás číhá doslova na každém kroku a nepřátel je obrovské množství i na mnou použité střední obtížnosti.

Občas po bitevním šílenství následuje animace doplňující tuctový příběh odehrávající se v roce 1378 v Egyptě. Tam je totiž Sam jako člen speciálního týmu vyslán časovou dimenzí, aby zneškodnil bestii Tah-uma, ve kterém se soustřeďuje veškeré zlo lidstva…

Jelikož je tato hra stará 6 let běží na dnešních strojích bezproblémově v maximálních detailech při rozlišení 1280×1024. Počet snímků se pohybuje v průměru 120fps což je jedním slovem nádhera a žádné trhání jako při dnešních akčních bombách (viz. Crisis, Bioshock,..). Při hraní Serious Sama se mi vybavilo tehdejší hraní legendárního DOOMa, jelikož styl hraní je dost podobný a hodně mě bavil. Croteam tehdy rok po vydání této pecky vypustil mezi akce chtivé hráče pokračování s názvem Serious Sam: The Second Encouters a o pár let později (2005) Serious Sam 2, které teprve čekají na mé pokoření

Minulý měsíc jsem byl dost úspěšný v soutěžích a vyhrál dvě CD od tuzemských kapel. První bylo nové CD kapely se zajímavým názvem ATARI TERROR„Part2: ATTENTION!“ hrající hodně chutný crossover. Hostovali spolu s the.switch v pořadu řádně ujetý/jetý? moderátorky Petry Krajčinovič na rádiu Rock Zone. Dozvěděl jsem se v rozhovorech jenom pramálo nových informací, protože vstupy s povídáním byly dost krátké a převažovali pouštěné písně nebo vlezlé estrapády výše zmíněné moderátorky. Je to moc velká škoda a zcela postrádám smysl takovýhle rozhovorů jedině snad, že si kapely alespoň udělají malou reklamu na právě jim vycházející nová CD. Na webu bandzone.cz je odkaz na poslechnutí zmiňovaného „rozhovoru“.

Druhé CD je z metalového pořadu Madhouse vysílající se na hudební televizní stanici Óčko každou středu od 22.30h, který uvádí Michal Husák (můžeme ho též vidět jednou za 14 dní na ČT2 po Noci s andělem, kde má obdobný pořad jako Madhouse). CD je od Opavské kapely INSANE hrající hodně moderní thrash metal a má název „Finite number of exits ?!“. Jedinou slabinou je hodně špatný a nevýrazný zvuk bicích a hlavně zvuk kytar je děs. Může za to fakt, že CD INSANE nahráli ve zkušebně. Moc velká škoda, že neušetřili nějakou tu kačku a nepořídili profesionálnější nahrávku. Určitě v INSANE vidím příslib výborné kapely do budoucna. Link na INSANE je zde a je tu opět možnost podívat se na účinkování INSANE v Madhousu a dozvědět se zajímavé věci o této kapele.

Hodně si přeji, aby mě štěstíčko nadále neopustilo a vyhrál další soutěže – mám políčeno na pěkný věcičky…

Na tento kritikou dobře přijatý Česko/Rumunsko/Slovenský film jsem se velice těšil. Hodně mě navnadil v televizi rotující trailer, ale jak to u trailerů bývá nacpou do něj nejlepší scénky a ve výsledku film vypadá úplně jinak. To se stalo i s filmem ROMing. Z inzerované komedie se stala pouhá cikánská road-movie, kde nejvtipnější je herecká kreace Bolka Polívky v roli cikána Stana.

Celý příběh ROMingu se točí okolo cikána Romana (Marián Labuda), který dal kdysi kamarádovi slib, že až jejich děti dospějí, ožení se Romanův syn Jura s jeho dcerou. Po letech přichází dopis, nevěsta dosáhla dospělosti a je třeba dávný slib naplnit. Potíž je v tom, že Jura studuje vysokou školu, chodí s atraktivní blondýnou a ženit se nechce. Po otcově naléhání ale nakonec souhlasí, že se pojede na tajemnou nevěstu podívat. Tímto příběhem se prolíná další, který je románem jenž napsal Roman a dal jej přečíst svému synovi.

Jak jsem psal už výše, film byl pro mě zklamáním. Párkrát jsem se zasmál Bolkovým hláškám, ale jinak je ROMing nudný film…